2206795434/6210

Coc Ly Market a malem v Cine

Napsal uživatel Dobroš Pátek, 15 Leden 2010 07:00

Na H,mongsky trh lokalnim nazvem "Coc ly Market" (s Jirkou Cockou spojitost ciste nahodna) dorazime mirne po 10:00hod ranni. Trh je pouze do 12:00hod, tudis mame dobre 2 hodinky na shopiiiiing. :-)

Myslim, ze kazdy z nas jel na trh s ruznymi predstavami, co ocekavat. Obcas se nam totiz po ceste stavaji situace jako "pojedte se podivat tam a tam, je tam krasna laguna na koupani a vysledkem je studene melke jezirko... tim padem pod nazvem "H,mongske trhy" si predstavujeme mozna neco jako Holesovickou trznici na Praze 7, ale v lokalnim surovem Vietnamskem podani, tzn. mistni sychrave podminky a H,mongske babicky v krojich? Nebyli jsme daleko od pravdy...

Trznice je jedna dlouha bahnita na obou brezich stanky obsypana cesta, kde muzete koupit opravdu vse od zapalovace, pres mobil nebo hrnec na vareni, take kus cerstveho veproveho, az po lyzarskou soupravu pro sveho potomka. My jsme sli spise po suvenyrech a predmetech, ktere nam pripominaji Vietnam jako takovy a ne jen vietnamskou trznici z Cech.

Zastavujeme se hned u prvniho stanku a vyhlizime nejake darecky pro nase maminky. Blizi se Vanoce, takze se slusi neco vybrat, i kdyz to dostanou az v dubnu 2010. Jako pri kazdem nakupu obchodnikovi na jeho prirucni kalkulacce nasazujeme cenu, o ktere se mu ani v nejhorsim snu nezdalo. :-) Nicmene Vietnam brzy opustime, na nakupy uz tolik casu nebude, takze obcas ve vyjednavani ustupujeme. (Dobros poznamka: Dulezite je rici, ze cena, za kterou nam vzdy obchodnik zbozi nabizi v mnoha pripadech 2x prevysuje cenu, za kterou by jste vec poridili v Praze, tzn. vyjednavani je vice nez nutne a neznamena to, ze jsme na ne tvrdi, to oni na nas!)

Nakupujeme od stanku ke stanku a prochazime rozmanitym mixem pristresku a nabizeneho zbozi. Jsou tu samozrejme i ruzne stanky s jidlem a dalsimi surovinami. Tu smazi koblihy, tu nudlova polevka, ovoce - zelenina, koreni, tabak, ale nas zaujaly neloupane buraky. Kupujeme si hned dva pytliky, abychom meli na Vanoce co louskat az budeme koukat v televizi na pohadky. Na trznici potkavame i nektera z mistnich devcat oblecena v krojich, slusi jim to, posudte sami.

Po necele hodince trznici opoustime. Hon pro nas jeste pripravil kratky vylet na lodce. Poplujeme rekou, abychom si prohledli okoli. Nasedame na zeleznou barku a rovnou vytahujeme kytaru a s pisni "Ja mam kocabku naram naram naramnou..." vyrazime po proudu reky. Kdo umi ten zpiva a cesta celkem prijemne ubiha. Hon z batuzku vybaluje obed a za zvuku tekouci vody a vrniciho motoru na lodi spokojene obedvame. Po kratke projizdce vystupujeme v nedaleke vesnici, kde uz na nas ceka dodavka s krosnami a jedeme na vlak.

Behem naseho casu straveneho s Honem postupne vyplynulo, ze nejsme daleko od Cinskych hranic. Ano, samozrejme se dozadujeme vstupu na Cinske uzemi alespon jednou nohou. Cestou se tam pry zastavime. Jupi, bude dalsi navstivena zeme. Prijizdime k Cinsko-Vietnamskym hranicim, kterou je obrovska kamenna brana a most pres reku. K nasemu nestesti je most hlidany a jako na klasicke hranici se musite prokazovat pasem a zrejme cinskym vizem.

Kazdopadne hranice je celkem frekventovana, sem tam jezdi auta, kola i chodci. Jit si nakoupit do Ciny nebo na veceri do Vietnamu je tu zrejme na dennim poradku. Premyslime, jak se tajne proplizit, ale Hon nas zrazuje, ze to asi neklapne... Tak se alespon vyfotime s Cinou v zadech.

Pokracujeme v ceste a nasi pruvodci nas dle predchozi domluvy dovazi na vlakove nadrazi, kde cekame na vlak do Hanoie a dalsi nocovani v malickatem luzkovem kupe...

a par fotek navic ve fotogalerii