2206795434/6210

Po simpanzi stezce

Napsal uživatel Dobroš Středa, 25 Listopad 2009 16:00

Rozkoukani v Ugandske Kampale bylo celkem rychle a bezproblemove. Uredni jazyk je tu anglictina, takze vsichni kolem umi anglicky celkem obstojne. Druhym jazykem je tzv. Luganda, tou se bavi, kdyz nechteji abychom jim rozumeli... ;-))

V pruvodci Lonely Planet, ktery nas po cestach provazi, vylozene narizuji - "bezte v Kampale zaparit". Dobra, dobra, asi vedi o cem mluvi a po vyberu jednoho z podniku s poutavym nazvem "Rock Garden" vyrazime na nasi prvni "party". Co vam budu vypravet, vecirek to byl zajimavy....:)

Druhy den rano jsme cili a vyrazime na nakup dalsich zazitku. Chteli bychom navstivit Narodni park Murchison, jeho Murchison falls (nejvetsi vodopady na Nilu v Ugande) a zastavit se v pralese na pozorovani simpanzich opicaku. Ve druhe agenture - shodou okolnosti Informacni turisticke centrum Uganda - mame stesti. Ujima se nas 24lety cernousek jmenem Bernard (pro znalce "nebezpecna znamost") a hbitou anglictinou vse vysvetluje. Nejzajimavejsi cast je rozpis cen. Nasazujeme Saddama a vyhravame na plne care, stahli jsme cenu temer o 300.000 USH (3000czk). Zaroven u Uganda arlines bookojeme letenku na Zanzibar, jelikoz dost bolo cestovani autobusem. Jdeme vybrat a ted se podrzte, kazdy vybirame 1.000.000USH (jeden milijon). :))) zajimavy pocit... ale porad jsou to ugandske shilinky, ktere za chvilku odevzdame.

Rano v 7:30hod nas Bernard vyzvedava a vydavame se na 5hod cestu do parku Murchison. Cestou vypravi spoustu informaci o Kampale i Ugande jako takove. Nanestesti pro nas se cestou sebehnou obrovska mracna a provazi nas obrovsky lijavec, ktery ani po 2hodinach neustava. V parku se dozvidame, ze v tomhle pocasi zahleduti simpanzu nemuzou garantovat. Protahujeme obliceje, ale i pres to, nazouvame pohory, bereme ponca a vyrazime do lesa. Halt jsme uprostred buse a ne v Trojske zoo. Uvidime co uvidime, dest ustava.

Na simpanzi stezku dostavame zkuseneho pruvodce. Je jim Justin, ktery se v teto simpanzi komunite pohybuje jiz 12let. Pry je tu skupinka tak 100 kusu opic. Vsem dal jmena a rozpozna je, kdyz jim vidi do obliceje. :-) Podle me opice jako opice, ale Justin dal vypravi, jak dokonce rozumi jejich reci atd. Okej, okej, snad to na nem nenechalo nasledky, jdeme do lesa... Po hodine chuze, stopovani, zaposlouchvani se do zvuku buse vidime prvni dva kousky opicek. Jsou bohuzel vysoko ve vetvich a spatne videt i s dalekohledem. Jdeme dal...

Nasemu pruvodci se najednou ozve z vysilacky, ze nekdo zahledl vetsi skupinku simpanzu. Ale Jirku Cocku spis potesila vysilacka samotna a hnedka poklada pruvodci dalsi ze vsetecnych otazek a to, zdali muze do vysilacky neco rici: "Helou helou, my name is George, who is there?", druha strana zmatene mlci a pruvodce musi dovysvetlovavat situaci. Oba konce vysilacky se zasmeji a my uz chceme ty opice...sup...

Cestou necestou, sem a tam lesem, narazime na zminovanou skupinu. Je jich tu nejmin 10 a vriskaji na cele kolo. Bohuzel sou opet vysoko ve vetvich. Najdnou jeden opicak leze dolu, pak druhy, treti, vsichni...a my je pronasledujeme lesem, mimo vyslapane cesticky. Konecne nejaka akce. Muzungu "lovi" simpanze. :-)) Dostavame se na misto, kde jsou snad 3metry od nas. Opravdu neskutecny zazitek. Opicasi se opet rozdovadi a vriskaji na cele kolo a Justin rika, ze jsme prave soucasti "zadostiveho volani na hromadne pareni". Jedna samice a 8 samcu. Hmmmm, to si asi pockame... :-) Samo se nic extra nedeje, opice hlaholi vysoko ve vetvich a pruvodce rika, ze je cas odejit.

Cestou se zastavujeme u nejvetsiho Mahagonovniku teto casti Afriky a frcime dal do kempu s nazvem Red Hot Chilli, kde nas druhy den ceka prvni plavba po rece Nil.