2206795434/6210

Zadrzeni na thajske hranici

Napsal uživatel Cocka Pondělí, 15 Únor 2010 07:00

Anchor Wat nam dal rozhodne zabrat. Jednak jsme na kole najezdili par slusnych km a jednak jsme pekne zmokli (ja s Lenkou, zatimco zbytek uvedenou prutrz preckal v hospode). Dest vydrzel az do druheho dne, takze Siem Reap (mesto u Angkoru) opoustime za pekne destiveho pocasi. Nicmene nas ma cekat desetihodinova cesta autobusem do Bangkoku, takze nam to tolik nevadi.

Zacatek probiha jako na dratkach, domluveny minivan nas vyzvedava presne na cas a bez problemu si to pekne upalujeme na hranice s Thajskem, kam dorazime za tri hodinky. Dostavame cervenou samolepku na klopu, aby nas autobusak poznal, protoze na thajske strane mame pokracovat v jine masine. U policejniho okenka prichazi jako prvni na radu Saddam a uz je mi trochu divne, ze se s panem dustojnikem domlouva dele nez jeho predchudci ve fronte. A neblahe tuseni vrcholi, kdyz se na nas Saddam obraci, ze pry potrebujeme thajska viza, ktera nam tady pry na pockani neudelaji.

Nastava panika, ktera je podporena faktem, ze holkam leti druhy den v 6 rano letadlo z Bangkoku do Prahy. Docela hekticky overujeme tuto informaci i na thajske strane a skutecne se potvrzuje, ze tzv. visa on arrival (vystavuji se na miste na pockani) nedostaneme. Musime zpet do PhnonPhenu (tj. hlavni mesto vzdalene asi 9 hodin, ve kterem jsme jiz byli) a tam si zazadat na ambasade o vystaveni, ktere trva 2 dny.

Cesta do PhnomPhen je nesmysl, jelikoz by devcata nestihly svuj let. Jako jedina mozna varianta se nabizi rychly navrat do Siem Reapu a odtamtud let do Bangkoku, kde visa dostaneme na letisti. Otazka je, zda vubec neco leti, jestli to stihneme atd....

To se jiz kolem nas toci sikovny agent, ktery nabizi zajisteni letenek. V letadle jsou stale volna mista, a tak mirime do jeho kancelare, kde mame vyridit vsechny formality. Bohuzel misto do standardniho kancliku, dorazime na autobusove nadrazi, kde sedi majitelka cestovky, protoze musi cekat na klienty ci tak neco (moc jsme tomu nerozumeli). To v nas samosebou vyvolava velkou neduveru, protoze agentik chce alespon 50% zalohu na letenky predem, ktere si pak vyzvedneme na letisti a doplatime zbytek.

To jiz Saddam rozjizdi zachrannou akci a vola nasemu letenkovemu guru Danovi z Nemo & Selecta a potvrzuje si s nim, ze letadlo okolo devate vecer skutecne leti a ze je jeste volno. Radsi tedy kupujeme let pres Dana, kteremu davame po telefonu platebni udaje a on za nas celou transakci zarizuje. DANE, DIKY!

Takze suma sumarum se z puvodne nudne a otravne desetihodinove jizdy autobusem stava docela slusne dobrodruzstvi. Bohuzel nas to stoji dodatecne penize, jelikoz letenka stala neco kolem 4.000 Kc, coz je ve srovnani s cenou autobusu cca 200 Kc docela drasticky rozdil.

Jak se nam povedlo vyrobit tenhle lapsus si jednoduse nedovedu vysvetlit, protoze jsme zili v jasne predstave, ze visa on arrival jsou na hlavnim hranicnim prechodu mezi Kambodzou a Thajskem samozrejmosti (napr. na prechodech s Laosem to takto funguje bez problemu).

Nejsou......takze pokud nekdo z vas v budoucnosti pojede tuto trasu, tak si na to rozhodne dejte pozor!

Nastesti pristavame, bohuzel s trochu chudsimi konty, jiz potreti v Bangkoku. Holkam to leti za 8 hodin, a protoze nema smysl jet do centra a za par hodin zpet na letiste, delime se. Houmee s Dobrosem jedou k nasi oblibene Kao San road zajistit ubytovani a ja se Saddamem delame slabsim a krasnejsim polovickam zajezdu spolecnost az do jejich odjezdu. Cekani nam uteklo prekvapive rychle, a to take diky znamym detskym hram, jako napr. Zeme-mesto-vec-rostlina-atd........

Kolem ctvrte rano se s holkami loucime.
Takže HOLKY DĚKUJEM, HOLKY DĚKUJEM! :-)
Ony miri do Prahy, my do Sydney...o tom, ale az priste.