2206795434/6210

Vientiane - vsude samy Budha

Napsal uživatel Houmee Čtvrtek, 31 Prosinec 2009 08:00

Z Luang Prabangu odjizdime minibusem presne ve dve. Laosane jsou pomerne dochvilni, ale tim to skoncilo. Slibovali, ze nas tzv. "VIP bus" dopravi do mista urceni za 4 hodiny, cesta se vsak protahla na cca 6 hodin. Hlavnim duvodem byla slaba kondice auticka ve srovnani s horskymi hrebeny, ktere oddeluji Luang Prabang od jizni casti Laosu. Nicmene po unavnych 6 hodinach v kabine minivanu dorazime do Vang Viengu, mesta nekterymi oslavovaneho, jinymi zatracovaneho.

Nasledujiciho dne byla na poradu dne prohlidka mesta a jeho hlavnich pametihodnosti, nicmene bez ucasti Saddama, ktery se vrhnul do viru odpocivani a relaxovani z duvodu pravdepodobneho obsazeni jeho telesnich dutin virovym organismem. Nase prvni kroky vedly do chramu Wat Si Saket (a ted trochu historie...:), ktery nechal vystavet kral Anouvong v roce 1818. Jedna se o nejstarsi chram ve Vientiane, nicmene hlavni zajimavosti je, ze v chramu jsou ve zdech jakesi male vyklenky, ve kterych jsou umisteny vice nez dva tisice stribrnych a keramickych sosek budhyku. Vsechny jsme je samozrejme nezkoumali neb pod pristresky kolem chramu se povalovalo dalsich tri sta skulptur sedicich, lezicich ci stojicich budhu, kteri stali take za pozornost. Dokonce nekteri z nich vypadali jako zivi!!!

Budha, budha, vsude samy budha, musime pryc nebo se nam snad o nich bude i zdat. Takze se presouvame na mistni autobusove nadrazi a naskakujeme do autokaru smer Xieng Khuang vsemi laosany znamy a oznacovany jako Budha park. No, to jsme to vylepsili!!!...:) Ted si jeste vzpominam, ze rozhodnuti cestovat hromadnou primestskou dopravou padlo ve chvili, kdy nas kamarad a profesionalni pruvodce Did prisel s nabidkou doprovodu po mistnich pametihodnostech za cenu 1500 batu tedy 750 Kc vcetne automobilu, do ktere bychom ovsem jeste museli koupit benzin a nakrmit ridice chutnou veceri ve vybranem restauracnim zarizeni. Z tohoto uhlu pohledu se autobus za 10 CZK rozhodne jevil jako ekonomictejsi varianta. Nicmene pomer vykon cena v laoskych intencich znamena vozidlo s patnacti sedackami vcetne ridice, ale uvnitr vozu nahnacanych tricetdva obcanu. Nasedame jako jedni z poslednich a nezbyva nam nez stat v ulicce. Byl to skvely zazitek!!! Svetla vyska prostoru pro cestujici je 180 cm, do kterych se mych 196 bezproblemu veslo. Jeste nyni me to pri chuzi tahne doleva...;-)

Po krasnych a rychle ubehnuvsich petactyriceti minutach v petatricetistupni vyhratem vozidle dorazime konecne na misto. V tomto parku, ktery se rozklada na plose vetsiho fotbaloveho hriste, jsou umisteny budhisticke a hinduisticke sochy nadmernych velikosti cili BUDHA XXL. Nejedna se o nic stareho, protoze tato sbirka byla zalozena v roce 1958 joginskoknezskym samanem Luang Pu Bunleua Sulitat (to si fakt nepamatuju, normalne jsem to opsal...:), ktery se snazil uvedana nabozenstvi spojit. Opravdu zde naleznete sochy vsemoznych tvaru, velikosti a asi i vyznamu...:) Jako prvni jsem prozkoumali ohromnou kouli, ktera ma predstavovat nasi maticku Zemi. V jejich utrobach se nachazelo mnoho roztodivnych sosek, kolem kterych jsme prolezali az na vrchol. Tak to jsme to vlastne dali z antarktidy az na severni pol skrz zemske jadro a to jenom v tricku...:) Dale jsme obdivovali zatim nejvetsiho leziciho budhu, ktereho jsme kdy spatrili, kytaristu, Shivu, Vishnu, trihlaveho slona, majskou pyramidu, Arjunu, Avalokiteshavaru a nezkrotneho krokodyla nilskeho.

Ac se na zacatku zdalo, ze zde budeme rychle vyrizeni, stravili jsme zde dlouhe dve hodiny a mistem jsme byli opravdu nadseni, takze vrele doporucujeme budoucim laoskym navstevnikum. Nasledne se vracime stejnym autokarem, ve kterem jiz nastesti sedime, protoze nastupujeme jako prvni. Nase dalsi kroky vedou k Vientienskemu Viteznemu oblouku zvanemu Patuxai, ktery byl vystaven v roce 1969 na pamatku padlych v predrevolucni valce (revolucni valka 1968-1975). Vetsi zajimavosti asi je, ze stavbu financovala Americka vlada tedy hlavne nakup cementu, ktery mel byt pouzit na vystavbu noveho letiste - stavbe se od te doby lidove rika "vertikalni pristavaci draha". Nas ale hlavne zajima schodiste, ktere vede na strechu tohoto monumentu, ze ktereho se chceme podivat na okoli. Po zaplaceni vlezneho a zdolani vyskoveho rozdilu v radu desitek metru se dostavame na vyhlidku a co vidime??? Nic, tedy nic zajimavaho, coz v prekladu znamena mesto rozplizle na vsechny strany postradajici jakoukoli dominantu. S trochou zklamani slezame zpet na ulici a jiz celkem vycerpani mirime na posledni misto dnesni pruzkumne akce, a sice Pha That Luang.

Pro laosany asi nejdulezitejsi monument v jejich state, protoze symbolizuje jednak budhismus jako hlavni nabozenstvi zdejsich usedliku a take loaskou suverinitu. Tento komplex se sklada z hlavniho chramu, ktery tvori hromada vezicek s jednou ohromnou uprostred a vsechno je to ze zlata, krasa...:) V prilehlem okoli se nachazeji dalsi dva chramy, ktere stoji take za shlednuti. Vse si s peclivosti naseho kamarada Lobstra prohlizime a po hodince areal opoustime. Nasledne uz se jenom handrkujeme s taxikarem za kolik nas hodi zpet do hotelu. Nemuzeme se samozrejme dohodnout. My dame maximalne 20tis. Kipu tedy 40 Kc, ale pan chce dvakrat tolik. No, nic. Sedame vedle tuktukare na zem a cekame. Nikdo jiz ani z chramu nevychazi, takze neni nikoho, kdo by nas svoji nabidkou trumfnul, takze po pulhodince odjizdime za kompromisnich 60 C.

1/ fotogalerie prvni
2/ fotogalerie druha