2206795434/6210

V mrazaku na brazilske plaze

Napsal uživatel Houmee Sobota, 06 Březen 2010 00:00

Mili ctenari, cesta z Buenos Aires do mesta Torres v Brazili, kam jsme se vydali za plazemi a slunkem, byla cestou snu. Dvacetctryri hodin v sedadle, v autobuse, jehoz klimatizacni zarizeni bylo bezesporu od mraziciho boxu, jsme zubama prodrkotali vsechny zname ceske slagry a vypalovacky. Nakonec se potvrdilo, ze se obejdeme i bez kytary, kterou Cocka odvezl zpet do nasich luhu a haju...:-)

Jeste s omrzlinami na usich jsme ve meste Torres nasli ubytovani u jedne damy, ktera nas odchytla ihned na autobusovem nadrazi. Pro porovnani jsme jeste obehli nejblizsi hotely, ale jejich cena byla prinejmensim trojnasobna. Vzali jsme tedy zavdek malemu ctyrluzkovemu pokoji o jedne palande, dvouposteli, skrini a minilednici. Vse pusobilo omselym dojmem, deky na postelich zrejme od jejich zakoupeni nikdo nepral a prach se valel i v umyvadle. Nejlepsi byla sprcha, jejiz draty od teple vody byly zapojeny pres "cokoladu" primo nad nasi hlavou. Okno jsme meli pekne do ulice a neskutecne vedro v mistnosti rozkrajoval nad nasimi hlavami tocici se vetrak predvalecne vyroby, proste idylka. Ale zvenci byl nas ruzovy domecek jako z pohadky!

Mestecko Torres lezici na jihu Brazile ve state Santa Catarina, kde zije priblizne tricet tisic obyvatel, je pro sve vyskove budovy stojicich primo u plazi nazyvano jako "mrakodrapove". Stravili jsme tu dva prenadherne dny mezi stovkami turistu oddavajicich se odpocinku na zdejsich piskovych primorskych planich. Plaze jsou zde opravdu siroke a hlavne tvrde jako betonova podlaha. Vsak i pani, u ktere jsme si pronajali slunecnik, mela pro jeho zabodnuti do pisku specialni vrtacku, jiz vyhloubila cca pulmetrovou diru a nasledne do ni destnik zasunula.

Z mesta bychom nejradeji odjeli co nejdrive, ale neprozirave jsme zaplatili tri noci dopredu. Prijemnou udalosti behem pobytu bylo seznameni se s mladym parem, ktere jsme poznali pri hledani restaurace s televizi se sportovnim programem, abychom mohli fandit nasim hochum v zapase proti Rusku. Bohuzel se nezdarilo, ale prijemne straveny vecer se studentem prav Ricardem a jeho snoubenkou Alexandrou, byl bezesporu hezkym ozivenim tamnejsiho nicnedelani. Diky jejich doporuceni jsme se premistili do mesta Garopaba i pres upozorneni, ze cenove se jedna o jinou ligu, vyssi. Brazilie opravdu neni v dnesni dobe levnou zemi, napriklad jidlo: obycejny hamburger 100 czk, plechovka male koly 30, jidlo u stanku na nadrazi 120 czk, z cehoz asi vidite jak jsme se stravovali...:)

Po prijezdu do vyse uvedeneho primorskeho letoviska jsme zjistili, ze nasi novi kamaradi meli pravdu. Garopaba byla uplne o necem jinem. Klidne male mestecko, zadne vyskove budovy, nekolik malebnych zatok s plazemi ve tvaru pulmesice obklepenych zvlnenou zelenou krajinou. Byly to nase posledni dny pohody pred cestou skrze jihoamericky kontinent, a proto jsme hledali ubytovani odpovidajici nasim predstavam, tedy kvalitni. Hned druhe zarizeni, ktere navstevujeme, je dvopatrovy dum v klidne ulici schovany uprosted zelene. V nabidce je petiluzkovy pokoj s terasou, jejiz soucasti jsou zavesene houpaci hamaky, a to vse dva bloky v dosahu na hlavni tridu a tri bloky od plaze. Odolavame chvili a po Saddamem dojednane sleve se stehujeme do apartmanu.

Rano se u bohate snidane podavane formou buffe setkavame s pani majitelkou. Rozmlouva s nami perfektni anglictinou, se Saddamem spanelstinou, predstavuje nam sve roztomile dcery na vdavani (asi pro pripad, kdyby tu nekdo z nas chtel zustat...:) a predava nam nesmirne mnozstvi cennych informaci pro poznani blizkeho okoli. Nicmene dnesni den mirime na plaz nejblizsi moznou cestou a skaceme okamzite do paradnich vln.

Vecer navstevujeme jednu ze zdejsich restauraci, kde objevujeme mistni specialitu. Jedna se o temer metrovy pohar, ve kterem se podava tocene pivo. Vybrat si muzeme ze dvou velikosti, a sice dva a pul nebo tri a pul litru. Zajimana nas hlavne, jestli v takovem vedru vydrzi pivo studene. Slicna servirka nam vysvetluje, ze nadoba je z vrchu uzavrena a uvnitr je vychlazena ocelova trubice, kterou je mozne vymenit i behem konzumace. Dumyslne, rikame si. Co by nezamenstnani okamzite spradame plany, jak tento vyrobek importovat na cesky, nasledne na evropsky trh, a rychle zbotahnout. Mel by nekdo z vas zajem o tuhle vychytavku???

Dalsi den opakujeme na plazi nejenom polohu lezmo, ale pujcujeme si i surfove prkno, na kterem se vsichni vystridame. Dobros, jehoz vykon si muzete prohlednout na nasem zaznamu zde, nam dava zakladni instrukce neb loni v lete absolvoval vycvikovy kurz (www.surftrip.cz) na brezich zeme galskeho kohouta, a hura na sjezd vodnich kopcu. Se Saddamem jsme na tom nikdy nestali, ale kazdy z nas si nakonec nejakou tu vlnu chytil a kousek ujel. Behem stridani take pozorujeme davy krasnych brazilek promenadujicich se po plazi, takze panove, nezapomente si prohlednout fotogalerii az do konce. Naleznete tam par fotecek zdejsich krasek!!!

Bohuzel nic neni vecne a i my se musime rozloucit s pohodou a prijemnymi chvilemi stravenymi v Garopabe. Bylo to tady na pohodu!!!...:)))

Nezapomente na fotogalerii!