2206795434/6210

Cesta do praveku

Napsal uživatel Houmee Čtvrtek, 19 Listopad 2009 09:00

Nasledujici den se probouzime do krasneho, horkeho, modreho dne a pomalu se chystame na puldenni vylet za brany mesta Arusha s nasim dobrym znamym pruvodcem Arushou. O pul jedne nas vyzvedava kousek od hotelu a frcime smer pustina.

Asi po dvou zatackach najizdime na hlinenou cestu a dostavame se ven z mesta. Po chvili prejizdime most pres reku, ze ktereho vidime masajske zeny myt v rece spodky svych majaskych manzilku. Nevim proc, ale vzpomnel jsem si na vtip... Vodni kamen, to je previt, ten nam rozbil pracku...:)

Po dalsich metrech houpajici se hlinene cesty vidime "ekologicky'' zajistenou mestskou skladku. Z obrovskych hromad odpadku se vali dym a prijemna vune spalenych PET lahvi ci cehosi podobneho se za nami line jeste peknych par minut. Nasledne zastavujeme u mistniho dreveneho prasecaku. Ruzovi veprici se valeji na cemsi, co jim mistni pravdepodobne dovalili z nedaleke skladky. Udelam dve fotky a rychle mizim zpet ve voze neb se mi z jemneho oderu linouciho se po okoli lehce zveda kufr.

Po delsi dobe konecne se dostavame k prvni samostatne vesnicce nebo spise osade, kde bydli vetsinou jeden rodinny klan. Nicmene dostavame hlad a Arusha vytahuje pro kazdeho nedelni obidek. Dostavame pecene kure, ovoce, mafiny a dzus. Sedime v aute, ladujeme se a masajske deti na nas nevericne koukaji. Pripadame si trochu blbe a podavame deckam banany a pomerance. Nicmene hned od naseho auta utikaji a nechteji si od nas nic vzit. Nechapeme. Saddam je jeste chvili honi po poli, ale nakonec nechavame dobroty na prilehlem kameni. Snad si zobnou pozdeji...:)

"Arusha domluvil navstevu prilehlych obydli. Vchazime do osady, kde je nekolik malych domku. Dozvidame se, ze maji drevenou konstrukci a venkovni plast je z kravskych ritvypadu. Kazdy rok se na konci obdobi destu znovu opravuje a jako zdroj nove omitky slouzi jiz zminene kravske exkrementy. Dostatecnou zasobu hovnomazanky na dum zajistuje ohrada uprostred osady, kde jalovice travi vetsinu sveho volneho casu...:) Vchazime do malych domku, ve kterych jsou uzkymi kulatinami oddeleny jeho casti na jednotlive mistnosti. Dozvidame se take, ze kazdy dum ma sve poslani. Jeden domek je matky, jeden otce, jeden slouzi jako kuchyn. Ptame se, kde je dum na rucniky, nicmene dotaz vysel na prazdno...

Naskakujeme do auta a odjizdime do dalsi vesnicky. Projizdime vyschlou krajinou, kde se potuluji ovce a kravky vychrtle na kost. Arusha nam vysvetluje, ze letos je malo vody a zvirata nemaji co jist a tudiz ani masajove, jejichz hlavni potravou je hovezi, na tom nejsou letos moc ruzove. Mijime misto, kde mistni presekli trubky z vodovodu z nedeleke hory Mount Meru, a nabiraji si ji sami do kanystru. Do dalsich vesnic tedy voda jiz nedojde. Arusha nam vypravi, ze drive zde bylo mnoho stromu a dostatek vlahy, ale vse bylo vykaceno ke kratkodobemu topicimu ucelu. Clovek si rika, proc v tom vedru vubec topi??? Asi voda na kafe...

Dalsi vesnice je podobneho charakteru, takze vyrazime na nasi posledni zastavku a sice do mistniho sirotcince...

Prohlednete si fotogalerii navstevy Masaju