2206795434/6210

Lazne Hanmer Springs - ocista tela i duse

Napsal uživatel Dobroš Pátek, 26 Únor 2010 07:00

Kazde male dite vi nebo by to od sve maminky melo vedet, ze ocista je pul zdravi a pravidelne koupele jsou pro lidske telo nezbytnosti. Jak Jirka Cocka nedavno pri svem pravidelnem ritualu uprostred parku Mt.Cook spravne poznamenal, "I my, tak daleko od svych maminek, nezanedbavame zakladni hygienu a umime se poradne ocistit". Takove lazne jsou ovsem jine kafe, nejen ze se oplachnete, ale predevsim zrelaxujete mysl a nebojim se rici i ducha. Kazdy z nas citi po 3dennim vyletu do hor znacnou unavu a tak se jdeme osvezit do termalnich lazni Hanmer Springs.

Hamner springs je mestecko v severni casti jizniho ostrova Noveho Zelandu. Pocatky vyuzivani termalnich pramenu jsou datovany k roku 1911, kdy probehlo prvni navrtani, ale oficialni uzivani a vypumpovani techto vod na povrch se pisi az k roku 1975. Voda je cerpana z hloubky 10 - 28m pod povrchem a jeji teplota je 52°.

Jednotlive bazeny jsou vsak napousteny pod teplotami 32 - 42° coz jsou jeste relativne snesitelne stupne pro koupani. Nejpopularnejsi jsou tzv Hexagonal pools (38-40°). V zavesu se drzi Rock pools (38°), Rainbow pool (36-37°), ktery je v noci nasviceny a pod vodou vytvari duhu. Jako posledni a nejteplejsich jsou kompletne prirodni a siru obsahujici Sulphur pools (40-42°). Tam sedite a na cele vam vyrazi krupeje potu.

Po zaplaceni celodenniho vstupneho (jina moznost totiz neni) se propletame sprchami a staneme pred mapou celeho arealu. Kudy tudy, co okostujeme nejdriv. Restaurace je tamhle, tobogan tamhle, oukej a bazeny budeme brat postupne... Po par minutach i zde potkavame Cechy. Tentokrat z Marianskych lazni, asi prisli otestovat, kde to maji lepsi. :-) Jana a Zbynek jiz rok na Zelandu pracuji a aktualne jsou na cestach. S ruznymi druhy prace zacli na severnim ostrove, ted si dali volno a projizdi ostrov jizni, kde se rekreuji, ale take pokukuji po novem jobu. Jak se davam se Zbynkem do hovoru, zjistujeme, ze mame spolecneho znameno. Neuveritelne! Take nedavno, par dni zpet v Mt.Cook jsme potkali ceske kluky, ktere jsem pred lety videl v Liberci. Zemekoule je sice velika, ale Cesi se na ji zkratka neztrati. :-)

Zkousime bazen za bazenem a k nasemu prekvapeni ma kazdy sveho hlidace. Uniformovane zeny s napisem SECURITY na zadech tu hlidaji a dbaji na poradek a bezpecnost.

Valim se v jednom z bazenu a ostraha ke me s usmevem pristupuje a neco povida. Neslysim, mam usi pod vodou. Vyndam hlavu a pani me spusti novozelandskou anglictinou, ktrera je obecne pro Cechy spatne srozumitelna: "Lezi se vam dobre?" - "Jo, jo, celkem jo, diky!" zena nasadi dulezity vysvetlovaci oblicej, jako kdyz vas maminka karala, ze si mate uklidit pokoj, pac je to jako dulezite (tedy u nas doma to byl tatinek :) a povida: "Nesmite mit hlavu pod vodou, protoze ve vode jsou bakterie, ktere by se Vam nemely dostat do usi, muze to byt nebezpecne..." Nasazuji oblicej pochopeni vaznosti situace a povidam, ze uz to nikdy neudelam, i kdyby mi penize nabizeli! :-) ...a straz odchazi karat dalsi neposluchy.

Po dvou hodinkach mame vsechy bazeny vyzkousene. Od chladneho 29° (cti: devet-a-dvaceti-stupnoveho) detskeho brouzdalka po nadrze se 41° (cti: jeden-a-ctyriceti-stupni) plne predevsim postarsich a jeste drive narozenych spolubcanu. Vsude sme se smocili, energie se zda byt dobita a co dal? My jsme ovsem kluci podnikavi a vysilame Houmeeho pro fotak. V kazdem bazenu nacvicujeme ruzne kreace a obcas nestastnou nahodou nekomu sklouzne hlava pod vodu.

Ale to uz se k nam riti strazkyne se vztycenym prstem (pojmenujme si ji v clanku jako "pani Jirinu") a zacina prednaska: "Vidite tamhletu ceduli?" povida Cockovi, ktery si jeste protira oci jelikoz se prave vynoril ze dna.

Slusne odpovidame, ze nevidi, jelikoz je slepy jako krtek, nema bryle. Ale na pani Jirinu si hned tak neprijdeme a tak hbite reaguje: "Tak mu to prectete!" obraceje se na Houmeeho. Ten s kamennym vyrazem odpovida: "Ja ho neznam!" :-) A pani Jirina vyrabi dalsi oblicej dnesniho dne a tentokrat typu: "Tak pr... si ze me budete delat milankove?" ...ale nastvana neni, naopak, pristupuje na nasi hru. Slibujeme poslusnost a cteme ceduli, na ktere stoji: NEPOTAPET HLAVU doplnena obrazky pro blbecky, takze ne pro nas, my to totiz chapeme! :-) Ovsem po dalsich kouscich nas vykazuji ven z bazenu a toto se nam stava u dalsich trech nadrzi. Zkousime dalsi, ale pani Jirina ma pod cepici a vyhmatla nas i za rohem, kam podle nas nemohla videt.

Cas se pomalu nachylil a nekdo prohlasi, "ze uz je docela vybazenovanej a hlavne, ze ubyva bazenu do kterych mame pristup" a tak po kratke domluve volime ustup.

A v ten okamzik nastava zlaty hreb dnesniho dne! Nemuzeme se dostat do zakodovane skrinky s nasimi batohy. Kod mame spravny, postup zda se take, v ruce nam cinkaji novozelandske dolary na platbu, ale nic. Jen se na sebe usmejeme a co jineho udelat nez zavolat nasi oblibenou strazkyni vodovodnich nadrzi paniiiiii Jirinu. Jdeme na to...

A ta uz vi, ktera bije. "Che, che, che...kdo se smeje naposled..." a cinka v ruce univerzalnim klicem od schranek. Dostavame prednasku cislo 164 a protoze jsme kluci sympaticti, v zapeti otvira trezor a my si rozebirame batohy a mizime ve sprchach.

Prijemne stravene a zabavne momenty dnesniho dne jeste hodnotime nad mistnim pivnim mokem naproti laznim a ja ridic to hodnotim vodou, "jaka lahoda". :-) Naskakujeme do verne Toyoty a vyrazime smer Queenstown a nas predposledni den na jiznim ostrove se chyli ke konci. Pa pa a zase priste s Jirinou pod jednou perinou :-)