2206795434/6210

Potapeni, snorchlovani a Filipinske svetlusky aneb tripl provar v jeden den

Napsal uživatel Saddam Neděle, 31 Leden 2010 07:00

Na dnesni den mame naplanovano potapeni a snorchlovani, tak jsme zvedavi co nas ceka za zazitky. Rano vyrazime do dive centra, zkousime vybaveni, podepisujeme nezbytna prohlaseni (napr. ze kdyz se utopime, tak dive master za nic nemuze :-) a v 10 dopoledne se nalodujeme. Cekaji nas 2 hodinky plavby po mori, ktere bysme radi stravili opalovanim. Bohuzel pocasi nam opet nepreje a behem 10 minut prichazi klasicky tropicky slejvak. Lod, ktera nema zadne podpalubi je pro takove pripady vybavena pouze velikou plachtou, pod kterou se vsichni mackame. Je to sice lepsi nez sedet v praci, ale zas takova zabava tam neni :-(. Nastesti kdyz dorazime do San Miguelu (prvni misto na potapeni), pocasi se umoudruje a dokonce na chvili vysvitne slunicko. Ja, Houmee, Kuca a Edvard (Malajsijec, co se s nami bude potapet) se pripravujeme na ponor, zatimco Dobrosh a Kristynou budou behem naseho potapeni snorchlovat.

Naposledy kontrolujeme vystroj a hura na ponor.

Podle infomaci od Johnyho, naseho dive mastra, nas cekaji koralove utesy, takze zrejme spousta rybicek, barev a podmorskeho zivota. Houmee je muj budy (pri potapeni se vzdy tvori dvojice, tito dva lide se drzi neustale u sebe a hlidaji se pro pripad jakehokoliv problemu - napr. kdyby nekomu prestala fungovat automatika - dychaci pristroj), Kuca jde pod vodu s Edvardem. Jdeme do 18 metru a ja signalizuji Houmeemu, ze je na co se divat.

Prvni vec, kterou na dne vidime jsou panske dziny. Parada, to jsem pri potapeni jeste nevidel :-). Plaveme za Johnym a tesime se na koraly. Utesy nikde, po dne rozesete hlavne hvezdice, obcas nejaky koral, ale jinak nic moc. Tak snad alespon nejake ryby. Chyba lavky, na misto obvyklych hejen clown fish (Nemo), trumpet fish, baracud a podobne vidime ze cely ponor celkem 9 ryb.

Po 45 minutach jdeme na hladinu a pomerne zklamani se vracime na lod. Na to ze tenhle ponor stal 70 dolaru, to byl dost provar. Muj nejdrazsi ponor v zivote a zaroven nejslabsi (pokud nepocitam ceske lomy). No, odpoledne se presunujeme na Manta bowl, neboli misto s udajnym velikym vyskytem mant (manta je takova placata ryba podobna rejnokovi, na sirku klidne i 5 metru), tak si snad spravime naladu. Vylezame na palubu a vyzvidame od Dobroshe s Kristynou, jake bylo jejich snorchlovani. Dobrosh to komentuje asi nasledovne: "20 minut jsme se placali, videli spoustu mechu, par rybicek a to je zhruba vsechno". Hm, takze snorchlovaci vylet za 500 czk se taky vyplatil.

Kapitan vyrazi smer Manta bowl a my mezitim bastime pripravene kure s ryzi v termoboxech. Vzhledem k tomu, ze kure tam dali zrejme uz vcera, vyhody termoboxu se ponekud vytratili. Po hodince dorazime na misto ponoru. Na mori jsou pomerne slusne vlny a Johny nas upozornuje, ze v miste ponoru je velmi silny proud. Musime rychle do hloubky, aby nas to neodneslo. Jsme navic vybaveni haky s provazkem, u dna haky zasekneme, abysme se udrzeli v proudu a budeme cekat na vytouzene manty. Opet nandavame vystroj a skaceme do vody. Proud je opravdu silny, drzime se vahadel lodi, Johny dava signal a jdeme pod vodu.

Klesame do 10 metru, ale jsme pouze 4. Kucovi se nedari vyrovnat tlak v usich, marne se snazi usi profouknout. Nas mezitim unasi proud a sledujeme, jak se nam Kuca vzdaluje. Johny nam signalizuje, ze musime vic do hloubky, jinak nas proud odnese. Klesame tedy do cca 20 metru. Signalizujeme s Houmeem Johnymu, ze nam chybi 5 clen, cili Kuca. Dostava se nam odpovedi, ze Kuca je ok. Sice moc nechapame, jak to Johny vi, ale predpokladame, ze vi co dela. Nechavame se unaset proudem a po chvili jsme na miste a dostavame signal k zaseknuti haku. Vlajeme ve vode jak hadr v pruvanu a touzebne v zakalene vode vyhlizime manty. Nikde nic. Za chvili si vsimnu, ze kousek pred nami je na dne zajimavy objekt. Mavam na Houmeeho a prstem mu ukazuji odhozeny olejovy fitr z lodniho motoru. Po dzinach z minuleho ponoru dalsi paradni ulovek! Po chvilce Johny usoudi, ze tady nam psenka nepokvete, zvedame kotvy (v tomto pripade haky) a proudem se nechame unest o par desitek metru dale. Opet zasekavame haky a koukame kolem dokola. Krome vetsiho hejna tunaku nevidime vubec nic. Jo, abych nekrivdil, byla tam jeste jedna meduza. Pomalu nam dochazi vzduch, takze musime nahoru. Vynorujeme se asi 100 metru od lodi a pomoci signalni bojky udavame svoji polohu. Kdyz se lod priblizi, s ulevou zjistujeme ze Kuca je na palube. Z jeho nasledneho vypraveni se dozvidame, ze se vynoril v podobne vzdalenosti od lodi jako my. Nemel zadnou bojku a na lodi nikdo neslysel jeho volani. Jeste, ze ho po chvilce zahledla Kristyna. Jinak by se klidne mohl natocit druhy dil filmu "Otevrene more". No, tak tohle od naseho divemastra rozhodne profesionalni nebylo. :-( Koukame se s Houmeem na sebe a ani si nemusime rict, ze tenhle ponor za 70 dolaru nestal ani nahodou. Pry na tomto miste je rekord letosni sezony 31 mant najednou. Tezko rict, jestli to je jenom pohadka pro turisty nebo tady opravdu manty byvaji.....

Vracime se zpet na zakladnu, nechavame si do potapecskeho deniku dat potvrzeni o ponorech, ale k zaznamum o tom co jsme videli toho moc napsat nemuzeme. Co naplat. Jednou dole, jednou nahore.

Cestou domu se zastavujeme na trhu a nakupujeme potvraviny. Vecer si totiz hodlame uvarit. Po dlouhe dobe mame totiz k dispozici kuchyn, a toho chceme rozhodne vyuzit.

Kupujeme cerstve ryby, krevety a spoustu zeleniny a uz cestou se nam sbihaji sliny. Kdyz dojedeme do naseho homestaye (tzn ze bydlime u nekoho doma v baraku), nase docasna domaci Marylin nam nabizi vecerni vylet lodi za svetluskami. Pry je to zde oblibena turisticka vecerni zabava. 650 korun za 5 lidi nam prijde jako dobra cena. Po setmeni nas doma vyzvedava pruvodce a odvadi nas k rece. Ukazuje nam na lod, ktera je dle nasich odhadu schopna uvezt maximalne 4 lidi. Nas je 5 a krome pruvodce se maji zucastnit i 2 dalsi jeho pomahaci. S obavami nastupujme do lodi, ktera je vratka uz sama o sobe. Kdyz se vsichni usadime, zjistime ze vahadla po obou stranach jsou uplne potopena, cimz ponekud ztraceji svoji vyrovnavci funkci. Vyrazime do kanalu (v tomto pripade se jedna o uzky morsky kanal mezi 2 castmi ostrova) a po 10 muntach nam pruvodce signalizuje, ze jsme na miste. Ukazuje na strom (je uz cernocerna tma), ktery se ve vetru ohyba a na jeho vetvich jsou usazene svetlusky. Vypada to trochu jako vanocni stromecek s minisvetylky. Neni to spatne, ale na strome jich je tak 100. Kdyz nam rikali "huge number of fireflies" cekali jsme, ze jich bude treba nekolik set nebo tisic. Po chvili strartujeme lodku a jedeme o strom dal. To same, ale v blede modrem. Tedy v tomto pripade spis v cerno cernem. Objizdime jeste nekolik stromu a po 40 minutach nas vezou zpet, jak stado.

Tak dneska to byl superuspesny den: potapeni na koralovych utesech, kde nebyly skoro zadne ryby ani koraly, snorchlovani nad mechem, ponor na Manta bowl, kde jsme nezahledli ani manti ocas a na zaver vylet za svetluskami, ktere muzete videt v Cechach na kazde druhe louce. :-)

Naladu si aspon spravime vynikajici veceri, kterou si sami uvarime. Aspon ze tak, priste to snad dopadne lepe.

a tumate fotecky