2206795434/6210

Vietnamske vanoce

Napsal uživatel Houmee Neděle, 17 Leden 2010 07:00

Krasne dobre rano Vietname!!! V sedm rano nas budi velice prijmeny a hlasity zvuk jakehosi zarizeni. Odhrnuji zaves v nasem pokoji ve tretim patre a asi metr od okna stoji mladik, v ruce drzi priklepovou vrtacku a vehementne pracuje na stavbe vedlejsiho domu. Nevyspaly se tezce zvedam z postele, oteviram balkonove dvere a hlasite, cesky, posilam celou skupinu pracujicich na toaletu. Bandicka se na me zesiroka usmeje a v klidu pracuje dale. Takto jsme si zacatek svatku klidu a miru skutecne nepredstavovali.

Nasleduje nas odchod na recepci, kde si stezujeme na ranni incident. Nas pozadavek pri prichodu do hotelu byl jasny, chceme klid. Slecna recepcni nam nabizi nove apartmany, ktere jsou volne. Nicmene se jedna o deluxe pokoje, samozrejme za vyssi cenu. V tu chvili nastupuje Saddam se svym obchodne vyjednavacim talentem a vse je do peti minut vyreseno ke spokojenosti vsech stran. Dostavame nove pokoje v sestem patre, z nichz jeden je s terasou a vyhledem na mesto, cena puvodni...:) plus bonus bingo ctyri volne vstupenky na dnesni vanocni party (spolecnost provozujici nas hotel ma ve svem portfoliu dalsi ctyri podobne zarizeni a pro hotelove hosty je pripraven vanocni vecirek).

Po prestehovani se nam jiz spat nechce, takze odchazime na snidani do hotelove restaurace. S plnymi zaludky probirame plan dnesniho dne, ktery vykrystalizuje v nasledujici rozhodnuti. Ja s Cockou vyrazime do muzea etnologie a Saddam s Dobrosem odjedou na postu poslat do Cech 17tikilovy balik plny suvenyru a nepotrebnych veci zakoupenych behem nasich cest. Jejich pocin nebudu popisovat, pouze zminim, ze uvedene anabaze odeslani cenin letecky vysla na tri miliony (plus nejake drobne) vietnamskych dongu.

S Cockou tedy nasedame na skutr, kterych se po meste pohybuji miliony. Abychom usetrili penize jedeme ve trech vcetne ridice na male motorce na kraj mesta za poznanim vyvoje mistnich etnickych skupin. Projizdime mohutnymi zacpami a ohluseni z neustaleho troubeni dorazime za necelych petactyricet minut na misto. Kupujeme listky a vrhame se na obdivovani kroju, privesku, oblecku, taliru, misek, hrnku, sosek, nespoctu cernobilych fotografii a nekolika exponatu. Cocka s nadsenim prohlizi kazdou cetku a vypada, ze se nad vystavenymi kousky temer rozplyva. Jsem vzdy minimalne o tri mistnosti napred, z celkovych sesti. Z okna zpozoruji, ze zahrada muzea je plna dobovych domku. To je pro me mnohem zajimavejsi a vyrazim tedy napred prozkoumat chatrce, ve kterych mistni lide ziji. Ruzne kmeny, ruzne stavby, ruzny zivot, konecne neco zajimaciho. Prolezam vsechny domky a v tu chvili nepovazuji navstevu muzea za ztraceny cas.

Pomalu se priblizuje pata hodina, na kterou mame zarezervovany stul v ceske restauraci Hoa Vien. S klukama se potkavame v hotelu a hura na svatecni veceri. Dorazime presne na cas a usazujeme se u stolu, na kterem stoji cedulka: "Mr. Musil, Czech Embassy". Nevim jak se to Saddamovi podarilo, ale opet prijemne prekvapil. Hned na prvni pohled nam poloha stolu uplne nevyhovuje a presouvame se do prvniho patra na terasu s vyhledem. Nateseni si objednavame ceskou tocenou plznicku, ale se zdesenim se dozvidame, ze nas chmelovy napoj maji pouze v lahvove podobe. Jsme trochu zklamani, ale porad lepsi nez mistni patoky. Objednavame prvni kousky, tretinka za 45Kc a pak uz jen naplnit zaludky. Mistni servirky bohuzel nejsou moc zbehle v anglickem jazyce, takze volaji pana sefa, abychom mu vysvetlili, ze mame potvrzenou objednavku na vanocni menu. Vse si odsouhlasime a uz se to nosi...:)

• jarni zavitky se sojovou omackou
• marinovany uhor na grilu
• vynikajici koreneny gulas s kousky hoveziho
• krevety zabalene ve slanine (taky slastne)
• smazeny syr
• zeleninovy salat
• nekonecne platku opekaneho chleba

Sest chodu jidel opravdu stacilo na to, abychom se dosyta najedli. Pokud si jeste vzpominate na vypraveni Saddama ze clanku Vystup na fanxipan - den mlhy, vystupuje v nem postava jmenem Tiger Kim. Behem dne jsme se s uvedenym panem telefonicky spojili a on prislibil navstevu na nasi vanocni oslave. A uz je tady!! Tiger prichazi a samozrejme ne s prazdnou. Jeho darkem byla k nasemu prekvapeni lahev tricetilete Balantinky, kterou jsme nemohli odmitnout. Povidame si u stolu jednu historku za druhou a cas nam hezky utika. Nicmene nam nepripada, ze by v restaraci byla navozena prijemna vanocni atmosfera, a proto se rozhodujeme opustit lokal a navstivit vecirek naseho hotelu. Obsluha prinasi ucet, ktery nam Tiger bere z ruky a celou utratu hradi za nas. "Hosi, az vam bude tolik co me, tak nebudete resit kazdou korunu. Nechte si hezky penize na cestu." Nejprve protestujeme, ale nakonec s diky jeho nabidku prijimame.

Pred Hoa Vien stoji zaparkovano Kimovo BMW X5 s cekajicim ridicem, ktery nas vsechny odvazi na vanocni vecirek. Akce neni tak rozjeta jak jsme si predstavovali (vsude hromady deti a jejich rodice), takze nas Tiger bere do sveho oblibeneho podniku. Jmeno si jiz opravdu nepamatuji, ale jednalo se bar v jednom z Hanoiskych hotelu pobliz jeho kancelare. Na miste si kazdy objednavame jedno pivo a jak se ukazuje take posledni. Cas se priblizil pulnoci, Kim se s nami louci, odjizdi totiz domu za zenou a poradne se vyspat pred zitrejsi robotou. My nasedame do taxiku a mirime smer postel. Den jsme tedy uzavreli mnohem lepe nez ho otevreli...:))

a tady jedna vanocni fotogalerie