podpořte naší cestu

2206795434/6210

Děkujeme

Viva Vang Vieng

2009-12-15_Vang-Vieng01 Z Luang Prabangu odjizdime minibusem presne ve dve. Laosane jsou pomerne dochvilni, ale tim to skoncilo. Slibovali, ze nas tzv. "VIP bus" dopravi do mista urceni za 4 hodiny, cesta se vsak protahla na cca 6 hodin. Hlavnim duvodem byla slaba kondice auticka ve srovnani s horskymi hrebeny, ktere oddeluji Luang Prabang od jizni casti Laosu. Nicmene po unavnych 6 hodinach v kabine minivanu dorazime do Vang Viengu, mesta nekterymi oslavovaneho, jinymi zatracovaneho.

Z neznamych duvodu nezastavujeme v centru, ale cca 2 km stranou. Duvody jsou tedy spise zname nez nezname, protoze pristaveny tuk-tuk si uctuje krasnych 10 000 kip (cca 1 USD) za osobu. Tzn., ze pri kapacite 10 lidi si vydelava krasnych 10 USD za 2 km, tzn. cca 90 Kc za kilometr, no...ceny vice nez prazske.

Ve meste je pomerne zivo, predevsim particky mladych Americanu o sobe davaji na ulicich i v barech dosti slusne znat. Dalsim typickym znakem tohoto mista, ktery hned na prvni pohled upouta pozornost, jsou restaurace vybavene televizemi, ve kterych hladovi ci ziznivi hoste mohou nepretrzite sledovat serialy Pratele, Simpsonovi a jine, jejichz jmena ani neznam. Stoly i zidle jsou ergonomicky usporadany tak, aby navstevnik temer v leze vychutnaval jak kulturni program, tak i kulinarske zalezitosti z bohatych menu.

2009-12-15_Vang-Vieng02

Hned prvni noc jsme nemeli moc stesti na ubytovani. Nasli jsme pekny novy hotel, ale nevsimli si, ze obyvatelny je pouze v prizemi a ze zbyvajici patra jsou jaksi zatim ve vystavbe. Toto se naplno projevilo nasledujici rano, kdy od cca 7 hodin jsme mohli snit za zvuku zbijecek, vrtacek atd. (sam se v tom nevyznam, protoze nejsem prave kutil).

Po vyhrocene hadce, kdy jsme odmitli zaplatit plnou cenu za pokoje (dle naseho nazoru z pochopitelnych duvodu), jsme se presunuli o 100 metru dal, kde jsme nasli ubytovani s vyhledem na hory a reku a budova byla dokonce zkolaudovana.Po vyhrocene hadce, kdy jsme odmitli zaplatit plnou cenu za pokoje (dle naseho nazoru z pochopitelnych duvodu), jsme se presunuli o 100 metru dal, kde jsme nasli ubytovani s vyhledem na hory a reku a budova byla dokonce zkolaudovana.

2009-12-15_Vang-Vieng03

Pri snidani jsme narazili na particku mladych Laosanu z hlavniho mesta Vientianne, kteri do Vang-Vieng dorazili na dovolenou. Hned jsme si padli do oka a oni nas pozvali na vylet k rece. Odjezd se chvili zdrzel, protoze jedna z clenek party byla profesionalni kadernice a Sadam hbite vyuzil jejich sluzeb.

2009-12-15_Vang-Vieng04

Cele nadchazejici odpoledne jsme pak stravili u reky s touto veselou partickou a pochopili, proc je Vang-Vieng oblibenou destinaci predevsim mladsich rocniku.

Okoli reky je lemovano neskutecnym mnozstvim baru, ktere krome bohate zasoby nejruznejsich tekutin nabizeji i kaskaderske atrakce jako napr. volny pad na lane z vysky 10 metru a vice zakonceny skokem do reky tekouci pod volne vlajicim telem nebo pronajmuti traktorove pneumatiky, na ktere se muzete nechat volne unaset po proudu reky. A k tomu vsemu vam hraji posledni hity tanecni sceny. Ten den se nase sportovni aktivity omezili na vyse popisovanou adrenalinovou houpacku nad rekou.

2009-12-15_Vang-Vieng05

Zato nasledujici den, jsme se kazdy polozil do one pneumatiky a zacalo sjizdeni reky. Dle knihy-pruvodce jsme vsichni ocekavali ponekud adrenalinovejsi zalezitost, ale rychlost toku reky pripominala spise Vltavu ve Vranem. Po chvili jsme si vsak na toto relaxacni tempo zvykli a ocenili ho obzvlaste v situacich, kdy nas doslova a do pismene lovili lovci z okolnich baru. Cely system vypadal tak, ze barman mel na lane uvazanou PET lahev castecne naplnenou vodou (kvuli zatizeni) a kdyz jste se priblizili k jeho podniku, tak jednoduse nahodil ve smeru vasi cesty navnadu a vy jste se bud chytli a nechali pritahnout nebo jednoduse projeli dal.

Nebudeme nic zastirat, parkrat jsme zabrali a udelali lovci radost z tucneho ulovku. Proste na vode je zizen a vodaci mi daji za pravdu. Pote, co jsme dojeli zpet do mestecka a bylo to po cca 5km, jsme vratili vypujcene obuti traktoru a zakoncili vodacky den v oblibene hospode s prateli ze serialu Pratele.

V ten den se mi take podarilo nenajit klice od pokoje.... to se stalo rano. Hotelmama byla flexibilni a vybavila nas nahradnim klicem s tim, ze pry jiz jiny nema. Bohuzel vecer jsem zjistil, ze postradam i tento klic. Pote, co jsem neuspesne prehazel polovinu polstaru v televizni hospode, jsem musel pouzit svuj kapesni nozik, kterym jsem k velkemu prekvapeni otevrel dvere naseho pokoje a mohl zacit premyslet, jak tohle vysvetlim.....

Tretiho dne se nase parta trochu rozdelila. Zatimco Dobros se Sadamem zustali ve meste (protoze jsou hrozne lini...), aby opet vychutnali dalsich dvacet dilu Pratel v oblibene TV lokale, tak ja s Houmim (muzeme jit prikladem) jsme vyrazili do jeskyne za mestem Pruvodce nam delal nas novy kamarad Thong z laoske party, kterou jsem zminoval na zacatku. Musim priznat, ze Thong je homosexual, coz se projevilo napriklad pri foceni krapniku, kdy nas poprosil, zda ho muzeme vyfotit do pul tela u pekne velkeho stalagnitu. Umelecke foto jsme provedli a Thongovi ho zasleme, pry ho ma pro sve pratele ve Vientianne.

2009-12-15_Vang-Vieng06

Posledni den jsme jiz opet vsichni vyrazili tuk-tukem k jinym jeskynim cca 20 km od mesta. Slo o jeskyne zaplavene podzemni rekou, ktera byla sjizdna na oblibenych traktorovych pneumatikach. Ze zacatku se nam do vody o teplote cca 7 stupnu popravde moc nechtelo, ale protoze jsme sportovci, otuzilci a zelezni muzi, prekonali jsme pocatecni odpor a za chvili jsme jiz s celovkami na hlave pronikali do nitra skalniho masivu. Cele akce trvala asi hodinu, kdyz jsme narazili na skalni stenu, ktera jasne signalizovala, ze dal bychom se museli pouze provrtat. Takze nejvyssi cas vratit se z temnoty na denni svetlo. Prece jen trochu promrzli se vracime do Vang-Vieng, abychom pookrali u dalsich dilu Pratel v oblibene hospudce (dali jsme ji pracovni nazev U dedka)

2009-12-15_Vang-Vieng07

Nasledujiciho dne zjistujeme, ze jsme vycerpali temer vse, co Vang-Vieng nabizi a presouvame se do hlavniho mesta.

A abych nezapomnel, pri baleni nachazim ztraceny klic cislo 1 a 5 minut pote pri placeni i nahradni klic cislo 2 (zastrceny v penezence). Alespon jsem se naucil otevirat hotelove dvere kudlou.

a nejake fotecky

 

Komentáře a dotazy k produktu  

 
# 2009-12-30 08:32
Koukám, že služby VIP busů se moc nezměnily. My měli v lednu ještě to štěstí, že tomu našemu (VIP busu) vypověděly v horách brzdy a asi tak za cca 1,5 hod přijel bus náhradní, avšak o polovinu menší. Aby nás tam všechny narvali, vytáhli z "kufru" dětské plastové židličky, dali je do uličky a fičelo se dál. A to až do Vientien. Z plánovaných 6-ti hodin bylo nádherných 9 :-)
Skoro to vypadá, že tam mají jízdní řády napsané podle toho, jak dlouho si myslí, že jsou lidi ochotni busem jet. :-)
Čus bus trambus
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
# 2009-12-30 11:05
Adámku, s tou krásnou slečnou jsi to ty? Už si nejsem ničím jistá.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
# 2009-12-30 23:40
výborný závěr, fakt jsi mě pobavil ... a neměl jsi v té peněžence i lístky od ztracených báglů na cestě z Ekvádoru? :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
# 2010-01-01 20:26
TO "PANÍ ADAMOVÁ" :-))
- Taky jsem byl na vážkách jestli je to "náš Adámek"...ty fousy musely stát majlant:-)))
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
# 2010-01-03 14:19
Díky že máme 21.století. Alespoń robot odpovídá na mé srdceryvné výkřiky do neznáma. MS
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
# 2010-01-07 09:04
No, byly doby kdy bych mohl tak maximalne poslat dopis a ten by sel 3 mesice.... Takze podle me je to jeste porad dobry :-)

A jinak ano, jsem to ja|:-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit